Muškátový ořech celý

Muškátovník vonný nebo pravý, lidově zvaný macizeň pravá, (Myristica fragrans) je až 15 metrový stálezelený strom rostoucí ve vlhkých tropech. Jeho pravlastí je ostrov Banda na Molukách. Dnes jsou Moluky součástí Indonésie, která je v současnosti nejvýznamnějším producentem (roční produkce je až 7000 tun). Mezi další současné významné pěstitele se řadí ostrov Grenada, která má muškátový oříšek i ve státním znaku. Do Evropy (Konstantinopol) se poprvé dostal pravděpodobně v 6. století, do 10. století s ním obchodovali pouze Arabové a ve 12. století byl i v Evropě ctěn jako neobyčejně vzácné koření i lék. Stejně jako hřebíček byl příčinou holandských námořních válek o koření. Plodem je bobule s jedním semenem (muškátový ořech). Semeno je kryto míškem. Ten se odtrhává, suší a přichází do obchodu jako nádherně žlutooranžový "muškátový květ" (macis). Holé jádro se síťovým povrchem a mramorovým vnitřkem je "muškátový ořech". Používají se v celém i mletém stavu. Kvalitní muškátový ořech má mít příčný průřez bez dutin, má příjemně vonět a kořenně, poněkud palčivě chutnat.

V lidovém léčitelství se se využívá jako digestivum, na domácí léčbu kašle, rýmy, astmatu, nespavosti, zánětů slinivky nebo ledvin, ke zmírnění průjmů nebo nadýmání. Ve vyšších dávkách má halucinogenní účinky, ovšem s velmi nepříjemnými dozvuky fyzickými i duševními, s možným poškozením jater.

Muškátový ořech má výraznější kořennější chuť i vůni než květ, která je svěží, jemně palčivá a nasládlá, připomínající kombinaci skořice, koriandru a pepře. Muškátový ořech se používá v malých dávkách pro svojí výraznou vůni. Používá se do masitých jídel, polévek, pokrmů z měkkýšů, smetanových omáček, bešamelů, ragú, do pečiva, nádivek, pudinků nebo tvarohu. Má značné uplatnění v potravinářském průmyslu, ale i v parfumérii a likérnictví. 

Země původu: Indonésie, Grenada